V Kalaharské poušti – na území Namibie, Botswany a Jihoafrické republiky – umí žít malá kočka černonohá. V rozlehlé poušti v jihozápadní Africe loví hlavně kobylky, brouky a jiný hmyz, který tráví nejprudší denní horka zahrabaný v písku. Svým pro nás nepochopitelným sedmým smyslem rozpoznají kočky černonohé i ten nejmenší „nepořádek“ mezi zrnky písku, který jim prozradí, kde se toužený úlovek právě ukrývá.

7

Ale samozřejmě? Měli bychom využít každé příležitosti, aby se štěně mohlo proběhnout a vyřádit. Jen tak má možnost učit se samostatně poznávat nové prostředí.

8  K čemu je dobrá „školka pro štěňata?“

Od okamžiku, kdy se štěně dostane k novému chovateli a je odděleno od svých sourozenců z vrhu, hrozí nebezpečí, že se ztratí důležité životní zkušenosti z vnitrodruhového chování. Při pravidelném setkávání stejně starých příslušníků svého druhu bude učiněno zadost přirozené potřebě společné hry a zážitků. Takové hodiny her mohou přispět k tomu, že se štěně vyvine v sociálně vyváženého psa, kterého hned tak něco nevyvede z míry.

9  Jak vypadá ideální rozvrh hodin?

Ideální rozvrh hodin neexistuje. Již štěně je schopno se velmi rychle přizpůsobit rytmu svého nového prostředí. V průběhu přivykání novému prostředí je již zpočátku důležitá doba krmení a dostatek času ke spaní.

10  Čeho je třeba se vyvarovat?

Přetěžování štěněte – ať už fyzického či psychického.

11  Kdy začíná skutečná výchova?

V zásadě začíná už od prvního dne (viz otázky 1, 2, 3, 4, 5). S výcvikem poslušnosti i ve chvílích, kdy je pes rozptýlen (např. raději by si hrál, je pohromadě více psů, je v novém prostředí), začínáme až od šesti měsíců. U štěňat je schopnost soustředit se ještě velmi malá, a proto by měla být cílená cvičení v poslušnosti prováděna až s mladým psem.

12  Jak trestat štěně?

Slovo trestat by vůbec nemělo být. Říkejme tomu raději korekce. Chceme zabránit nežádoucímu chování štěněte. Korekce, neboli oprava, by se měla odehrát ještě v průběhu nežádoucí činnosti, kdy štěněti krátce zatřepeme kůží na šíji, nebo ho silně odstrčíme ke straně. Důležité je, aby z naší strany nenásledoval žádný komentář. Tak si štěně vztáhne toto působení ke svému chování, a nikoliv k osobě, která byla toho původcem. 

Jak si optimální váhu vypočítáme?

V zásadě platí: dospělý kocour by měl vážit od 5 kg (u těžkých plemen, jako např. peršanky) a 3,6 kg (štíhlá plemena, např. siamky), kočky zhruba mezi 3,5 a 2,9 kg. Všechno navíc lze považovat za nadváhu. Můžeme však vycházet také z individuálních zkušeností: pokud víme, kolik naše kočka vážila v roce a půl, můžeme to zpravidla považovat za normální váhu. 

Kdy začne nadváha škodit?

Přibližně od 20 % nadváhy (1 kg navíc) je třeba počítat s poruchami látkové výměny, např. s předstupněm cukrovky.

Existují speciální diety na hubnutí?

Samozřejmě! Ne všechny diety ale navodí pocit nasycenosti, některé prostě jen obsahují více vody. Jistý pocit hladu zůstane skoro vždy, protože sytící mechanismy v těle se nenechají jen tak jednoduše přelstít několika balastními látkami. Proto je nezbytná především důslednost. Dietní krmivo je nutno podávat samostatně, nikoli ještě nádavkem k normálnímu krmení. V žádném případě nemůžeme naší kočce naordinovat „nulovou dietu“. Mohla by vyvolat těžká poškození jater.

Jak často krmit? Škodí půstní den?

Půstní den nemá valný smysl; rozhodně se nám jím nepodaří zahladit hříchy prošlého týdne. Kočky s nadváhou krmíme pravidelně, ale s mírou. Zásadně jen jednou denně, protože zvířata pak vědí, že už nic víc není a nezkoušejí dostat ještě něco „navrch“. Cokoli navíc je prostě zakázáno. Nabízíme pouze dietu. 

Co můžeme dělat, když kočka dietu nekompromisně odmítá?

V takovém případě se nabízí jednoduché řešení: normální krmivo zredukujeme na 50 až 60 % běžné dávky.

Co dělat, když se kočka chodí krmit k sousedům?

Nejprve bychom se měli zamyslet nad tím, zda skutečně můžeme nadváhu naší kočky „házet“ na souseda. Pokud tomu tak skutečně je, měli bychom si s ním přátelsky promluvit. V krajním případě budeme muset kočku důkladněji zavírat – a nebo úplně vysadit vlastní krmení.

Mohou být příčinou žlázy?

Pokud kočka působí zdravým dojmem, pak je to málo pravděpodobné. Nedostatečná funkce štítné žlázy se většinou pojí se změnami na kůži a na srdci. Existuje ovšem mnoho nemocí, které mohou vést k přibývání na váze. Proto byste se v případě pochybností měli vydat k veterinárnímu lékaři a poradit se.

Jaké jsou příčiny nadbytečných kilogramů?

Uspokojit veškeré potřeby kočky na zábavu a pozornost může být dost náročné. Pro někoho je proto pohodlnější podat kočce, která si přijde pro pohlazení nebo vyzývá ke hře, nějaký pamlsek. Tímto způsobem bývá napácháno mnoho škod. Později je samozřejmě těžké kočce nic nepodat a krmení zredukovat na normální, zdravou míru. Kočky, pokud nedostanou to, co si podle svého nejlepšího přesvědčení zaslouží, se často dokážou nepříjemně bránit – například předčasnými budíčky, ničením zařízení bytu apod.

Mají některá plemena větší sklony k obezitě?

Jednoznačná plemenná dispozice k obezitě nebyla u koček dosud prokázána, avšak je velmi pravděpodobná. U mnoha jiných zvířecích druhů (např. u psů) existuje a pojí se s dědičností. Sklon k tloustnutí se často spojuje s náchylností k cukrovce. Avšak takový sklon bychom neměli přijímat jako neodvratný osud postiženého jedince, lze mu totiž úspěšně čelit!

Mimo USA, Kanadu a Japonsko mají překupníci zvířat největší odbyt právě v EU. Pokud se týká opic je EU hned za USA. V neuvěřitelném dovozu 850 000 papoušků (zjištěných) za poslední čtyři roky je EU dokonce na prvním místě. V úředně zaznamenaném, podchyceném dovozu je dále 108 000 želv, 54 500 chameleonů. K tomu je třeba připsat ilegální import. Celníci na Frankfurtském letišti byli v posledních pěti letech o 43 % úspěšnější než na začátku tohoto tisíciletí. U více než poloviny případů se jednalo o dovoz orchideí. Pašeráci se ale přizpůsobili a letiště ve Frankfurtu již není hlavní vstupní bránou „profesionálů“. Našli si hraniční přechody, kde již není žádná celní kontrola – a nebo je malá a snadno získatelná ke spolupráci.

Strašidelný pes neměl ale dlouhý život, do druhého dne byla záhada černého psa vysvětlena. V píseckém divadle hostovala totiž právě v adventních dnech Zöllnerova divadelní společnost, která hrála již slavnou detektivku podle C. Doyla : „Pes baskervillský“ a nápadů plný režisér si pro zvýšení efektu pro představení vždy vypůjčil od pekařského mistra tažného psa – černou dogu. Namočil jí hlavu a srst na ní potřel tzv. zednickými sirkami, což byly sirky s fosforovými hlavičkami, které se tehdy levně prodávaly. Hlava psa tak na setmělém jevišti světélkovala. Po každém představení skvěle vychovanou německou dogu pustili a ona se sama vydala domů. Nejkratší cesta vedla přes most. Pes tak běžel i s ohnivou hlavou přes most domů.

Chovatelé tvrdí, že se tenkrát vyskytlo několik velmi silných dog, z nichž mnohé dosahovaly metrové výšky. Jejich chov ale nebyl podchycen.