Světem zvířat

7  Mají se štěňata venku pouštět na volno?

Ale samozřejmě? Měli bychom využít každé příležitosti, aby se štěně mohlo proběhnout a vyřádit. Jen tak má možnost učit se samostatně poznávat nové prostředí.

8  K čemu je dobrá „školka pro štěňata?“

Od okamžiku, kdy se štěně dostane k novému chovateli a je odděleno od svých sourozenců z vrhu, hrozí nebezpečí, že se ztratí důležité životní zkušenosti z vnitrodruhového chování. Při pravidelném setkávání stejně starých příslušníků svého druhu bude učiněno zadost přirozené potřebě společné hry a zážitků. Takové hodiny her mohou přispět k tomu, že se štěně vyvine v sociálně vyváženého psa, kterého hned tak něco nevyvede z míry.

9  Jak vypadá ideální rozvrh hodin?

Ideální rozvrh hodin neexistuje. Již štěně je schopno se velmi rychle přizpůsobit rytmu svého nového prostředí. V průběhu přivykání novému prostředí je již zpočátku důležitá doba krmení a dostatek času ke spaní.

10  Čeho je třeba se vyvarovat?

Přetěžování štěněte – ať už fyzického či psychického.

11  Kdy začíná skutečná výchova?

V zásadě začíná už od prvního dne (viz otázky 1, 2, 3, 4, 5). S výcvikem poslušnosti i ve chvílích, kdy je pes rozptýlen (např. raději by si hrál, je pohromadě více psů, je v novém prostředí), začínáme až od šesti měsíců. U štěňat je schopnost soustředit se ještě velmi malá, a proto by měla být cílená cvičení v poslušnosti prováděna až s mladým psem.

12  Jak trestat štěně?

Slovo trestat by vůbec nemělo být. Říkejme tomu raději korekce. Chceme zabránit nežádoucímu chování štěněte. Korekce, neboli oprava, by se měla odehrát ještě v průběhu nežádoucí činnosti, kdy štěněti krátce zatřepeme kůží na šíji, nebo ho silně odstrčíme ke straně. Důležité je, aby z naší strany nenásledoval žádný komentář. Tak si štěně vztáhne toto působení ke svému chování, a nikoliv k osobě, která byla toho původcem. 

1  Co se musí štěně naučit už v prvních týdnech u nového majitele?

V novém cizím prostředí je ze všeho nejdůležitější chování majitele ke štěněti a především uvědomělá důslednost. Štěně musí mít dost času, aby se mohlo se všemi členy rodiny. První zážitky by se měly odehrávat v uvolněné atmosféře.

2   Kdy by štěně mělo umět udržovat v bytě čistotu?

Pokud budeme trpělivě a důsledně trvat na místě, kde se pes může vyprazdňovat, a budeme-li ho pravidelně krmit, mělo by se štěně naučit čistotě za několik dní. Bezprostřední potřebu vyprázdnit se má štěně zvláště těsně po jídle, po delším spánku a během intenzivní živé hry. Když se stane, že se štěňátko občas „zapomene“ v domácnosti, neměli bychom mu to vyčítat. 

3  Kdy a jak přivykáme štěně na obojek a vodítko?

Obému ho přivykáme id prvního dne. Na obojek si štěně zvykne velmi rychle. Vodítko mu ale omezuje volnost pohybu. Štěně si proto zpočátku často sedá. V takovém případě není správné ho na vodítku táhnout za sebou. Mnohem lépe uděláme, když se ho pokusíme přimět k chůzi laskavými slovy. Pokud se dále vzpěčuje, klidně ho zvedneme a dále neseme v náručí. 

4  Jaké jsou první cviky?

Při výchově štěněte ještě nelze hovořit o cvicích. Jedná se spíš o stále se opakující jednání, které od štěněte vyžadujeme, jako např. „sedni“ než přejdeme silnici nebo „čekej“ v autě, neboť už štěně by se mělo učit, že nesmí, jakmile se otevřou dveře, vyskočit z auta.

5  Mají štěně vychovávat všichni členové rodiny? 

Důležité je, aby se celá rodina sjednotila na tom, co pes smí, a co ne. Všichni členové rodiny by měli být stejně důslední. Aby však pes získal jistotu, měla by být vlastní výchova přenechána jen jedinému pánovi.

6  Kolik pohybu štěně zpočátku potřebuje?

Štěně by mělo chodit častěji, ale ne na příliš dlouhé procházky. Výběh není jen otázkou prostorových možností – to znamená, že nestačí, když štěně vypustíme na zahradu. Čím pestřejší a proměnlivější budou naše vycházky, tím bystřejší a pozornější pes ze štěněte vyrůstá.

Psa mohou překvapit četná nebezpečí úrazu. Proto nezapomínejte na včasné pojištění.

Je logické, že řada světových veterinárních klinik se zabývá ve svých ústavech a laboratořích zkoumáním mnoha onemocnění. Švýcarští veterinární lékaři v Bernu se již mnoho let věnují problémům nádorů, zejména zhoubných, hlavně u domácích a hospodářských zvířat. Potvrdili – stejně jako jejich němečtí a francouzští kolegové – celkem očekávaný fakt, známý již několik let z mnoha vědeckých prací. Podle zjištění výzkumného pracoviště v Bernu trpí naši čtvernozí přátelé drtivou většinou nádorů, zejména mozkových, které se vyskytují také u lidí. Zkoumání se nyní zaměřuje na souvislost těchto nálezů a na případnou spojitost mezi člověkem a zvířetem.

Kníže Bismarck měl velkou zálibu v chovu německých dog. Vlastnil dva nádherné představitele zmíněného plemene. Nevím, jak je rozlišoval při oslovení, ale jmenovali se Tyrase I. a Tyrase II. Tyrase II. dostal jako dar od německého císaře Viléma II, jehož kancléř jej zakoupil za 3000 marek!

Ve Švédsku, Finsku, Estonsku a Lotyšsku využívají speciálně vycvičené psy, kteří ucítí i nepatrně unikající plyn. Jejich výcviku se věnuje malý tým estonských kynologů. Výcvik je soustředěn hlavně v Tallinu a na ostrově Chiuma. Uplatní zvláště jemného čichu psa, který bezprostředně reaguje i na nepatrné unikání plynu. Zejména ve městech, kde je běžné podzemní vedení plynu, zachránili psi nejen životy lidí a v jejich domovech chovaných hospodářských či exotických zvířat, ale i potraviny či cenné umělecké předměty před poškozením nebo úplným zničením.

Dámu ve středním věku navštíví každý den úctyhodný počet zájemců. Věhlasná věštkyně žije v anglickém Brightonu a předpovídá budoucnost nejen lidem, nýbrž hlavně zvířatům. O zákazníky nemá nouzi. V jejich náručí jsou nejen psi – hlavně malá plemena – a kočky, ale i morčata, mývalové, andulky, kanáři, kavky, káně, ještěrky, hadi, želvy atd. Věštkyně předpovídá další osudy zvířat přinesených zvířat z jejich nožek. (Nevím, jak to dělá u hadů.) Po celou dobu „zahledění do budoucnosti“ drží například pejska za tlapku a postupných dřímotách všech přítomných odříkává horoskop.   

Na konci adventu 1911 se po celém Písku roznesla zpráva, že na mostě se v určitou hodinu zjevuje strašidelný černý pes s ohnivou hlavou. Na druhý den se na mostě sešlo několik statečných zvědavců, aby se na vlastní oči přesvědčili o existenci popisovaného psa. A vskutku! Po jedenácté hodině se náhle vynořil ohromný černý pes s ohnivě svítící hlavou. Rázem se ozvaly výkřiky hrůzy, pes si však nikoho nevšímal,přeběhl po mostě okolo lidí, namačkaných na zábradlí a zmizel ve tmě do ulice, která se tenkrát jmenovala Portyčská. Následujícího dne se již všude mluvilo o psu s ohnivou hlavou a celý Písek byl poplašen.

Strašidelný pes neměl ale dlouhý život, do druhého dne byla záhada černého psa vysvětlena. V píseckém divadle hostovala totiž právě v adventních dnech Zöllnerova divadelní společnost, která hrála již slavnou detektivku podle C. Doyla : „Pes baskervillský“ a nápadů plný režisér si pro zvýšení efektu pro představení vždy vypůjčil od pekařského mistra tažného psa – černou dogu. Namočil jí hlavu a srst na ní potřel tzv. zednickými sirkami, což byly sirky s fosforovými hlavičkami, které se tehdy levně prodávaly. Hlava psa tak na setmělém jevišti světélkovala. Po každém představení skvěle vychovanou německou dogu pustili a ona se sama vydala domů. Nejkratší cesta vedla přes most. Pes tak běžel i s ohnivou hlavou přes most domů.

Chovatelé tvrdí, že se tenkrát vyskytlo několik velmi silných dog, z nichž mnohé dosahovaly metrové výšky. Jejich chov ale nebyl podchycen.